Bazi.cz

Bazi.cz

Jak žijí gayové

(100+1 zahraniční zajímavost, 2000)

Všeobecný zahraniční článek o gay životě z magazínu 100+1.

Homosexuální vztahy mezi muži dnes už nejsou tabu a v mnohých státech lze jejich vztah dokonce stvrdit před zákonem. Přesto se většina gayů cítí v jakési poloilegalitě a v soukromém i pracovním životě musí řešit situace, jež pro heterosexuály nepředstavují žádný problém.

Většina gayů prožívá svůj život ve třech po sobě následujících etapách: nejprve své zaměření pečlivě skrývají před veškerým ostatním světem, potom přijde etapa postupného odhalování a napjatého čekání na reakce okolí, nakonec si oni i jejich blízcí zvyknou na "jiný" život jako na danou samozřejmost.

Mnozí heterosexuálové si nedovedou představit, jak pronikavě se změní život muže, když zjistí, že je homosexuální. Nejprve se dostaví strach, že ztratí přátele, že ho opustí rodiče a vyřadí se ze školního kolektivu. Zvláště u dětí a mladistvých je v tomhle ohledu přes veškerou osvětu často pranepatrná míra tolerance. Slovo "teplouš" tu stále patří k nejhrubším nadávkám a kontakt osob stejného pohlaví bývá komentován nevybíravými slovy.

Reakce "postižených" bývají různé. Nejčastěji se snaží své tajemství co nejdéle skrývat, někdy si dokonce pořídí přítelkyni a při sexu s ní si pomáhají různými fantaziemi. Někteří dojdou dokonce tak daleko, že se ožení a mají děti. Jiní se snaží svou orientaci přemoci a doufají ve "vyléčení".

ŽÁDNÁ NEMOC

Jakmile se však jednou sexuální orientace projeví, nelze ji ovlivnit ani léky, ani žádnými terapiemi. Výzkumy ukazují, že homosexuální muži se liší už v dětství od svých vrstevníků. Neprojevuje se u nich sice sklon k dívčím hrám, ale většina z nich udává, že byli ve věku šesti až dvanácti let samotáři a měli problémy v kolektivních hrách při tělocviku.

Někteří se o své orientaci odváží otevřeně mluvit v šestnácti letech, většinou však až ve věku okolo dvaceti. Jejich "jinakost" není na první pohled vidět, a proto se dostávají do složité situace, kdykoliv se seznámí s novými lidmi. Většina z nich totiž automaticky předpokládá, že mají co činit s heterosexuálem. Gay, který má své vztahy v okruhu svých nejbližších známých dávno vyjasněné, se tak musí neustále rozhodovat, zda, kdy a případně jak o svém "problému" mluvit, pokud se ho například obchodní partner zeptá na rodinný život.

Když jsou s homosexuální orientací poprvé konfrontováni rodiče, často to považují za katastrofu. Zatímco jejich syn si na svůj život pomalu zvykl, před nimi se náhle hroutí dosavadní představa o jeho budoucnosti, vyhlídka na vnoučata a přidává se obava, jak na to budou reagovat sousedé, případně další lidé v okolí. Koneckonců velká část z nich zažila dobu, kdy sex osob stejného pohlaví zakazoval zákon. Ještě před deseti lety se například v jedné anketě v Německé spolkové republice vyslovilo 21 procent dokázaných pro kastraci homosexuálních mužů a 71 procent by jim nepovolilo přístup k politickým funkcím a učitelskému povolání.

COMING OUT

Když se gay rozhodne otevřeně se přiznat ke své orientaci (takzvané coming out), může to změnit celé jeho chování. Může najednou uplatnit veškerou energii, kterou dosud musel vynakládat na utajování a přemáhání se. Může plně prožívat svůj vztah k ostatním a dívat se na svůj život i s mírnou ironií a nadhledem. Ztratí sice z dohledu mnohé z dosavadních známých a změní se i jeho vztah k nejbližším příbuzným, zato však získává novou rodinu přátel, kteří mu často budou bližší než vlastní sourozenci.

ZÁSKOK A VZTAH

Vztahy gayů jsou většinou otevřené a velmi tolerantní. V heterosexuálním manželství je nevěra častým jevem, zpravidla se však o ní nemluví. Mezi homosexuály jsou vedlejší "záskoky" obvykle tolerovány a mluví se o nich zcela otevřeně. Výslovně to tak funguje u více než poloviny dvojic. Příležitostí ke krátkodobému dobrodružství je dostatek. Obvyklými místy jsou například parky, pornokina, parkoviště nebo zadní místnosti některých restaurací. Často si oba partneři ani neřeknou svá jména.

Pro mnohé z nich není sex vrcholem intimního vztahu a pečlivě oddělují lásku od tělesného pudu. Poukaz na svůj promiskuitní život odbývají srovnáním s heterosexuálními muži: "Jak myslíte, že by to dopadlo, kdyby v některém parku byly přes noc ženy a zdarma by tu nabízely volný sex? To byste tu mohli rovnou postavit dálniční přípojku." Potřeby žen - bez ohledu na jejich sexuální zaměření - jsou v tom ohledu jiné než u mužů. Pokusy vytvořit podrobná kontaktní místa pro lesbičky totálně zkrachovaly pro nedostatek zájmu.

RODINA

Ve vztahu muže a ženy se všechno točí kolem rodiny, domácnosti a dětí. Gayové se více obracejí ke kruhu svých přátel, sportu a volnému času. Pokud mají děti, bývají to většinou děti z dřívějších heterosexuálních vztahů. Adopce cizího dítěte je zatím dost neobvyklá.

U dvojic s dětmi se gayové často setkávají s otázkou, kdo z nich zastupuje matku a kdo otce. Většinou na ni nedovedou dost dobře odpovědět, neboť to pro ně nebývá důležité. I když ve vzájemném vztahu přebírá jeden z nich aktivní a druhý pasivní roli, není to odpověď na takto položenou otázku. Navíc jejich partnerské úlohy nejsou pevně dány a mohou se během vztahu měnit.

Manželství mezi gayi je zatím možné pouze v některých zemích - v Dánsku, Norsku, ve Švédsku, na Islandu, v Nizozemsku, Belgii a ve Francii. V Německu a dalších zemích se o přijetí příslušného zákona diskutuje. V Hamburku zatím zavedli takzvané "hamburské sňatky", slavnostní obřad, z něhož ovšem nevyplývají žádné právní důsledky. Nové možnosti dosud využilo přes sto párů, často za účasti svatebčanů z řad příbuzných a přátel.

Domácnosti novomanželů vypadají podobně jako u heterosexuálních párů. Vaření, úklid, plánování společné dovolené, vyřizování úředních přípisů a složenek, údržba bytu. Jediným rozdílem je to, že tu nejsou předem dané role podle pohlaví.

Gaye najdeme ve všech oblastech života, mezi skiny i levicovými radikály, pomocnými dělníky, špičkovými politiky, daňovými poradci i faráři. Někteří se ke své orientaci přiznávají otevřeně, jiní ji před veřejností tají. Ale nikdo se z ní nemůže "vyléčit".

PANORAMA, Milán; CAMBIO 16, Madrid

(Převzato z magazínu 100+1 zahraniční zajímavost č. 24/2000, 20. listopadu 2000)

Copyright © 1998-2014 Bazi. Všechna práva vyhrazena.
Založeno na CMS Joomla! Validní HTML a CSS. SEO optimalizováno. PageRank: 4.
Bazi