Egypt 2007 - 27.3. Abu Simbel a Philae

27.3. (út) Chrámy v Abú Simbel a Fílé, nedokončený obelisk, feluka

Dnes je to obzvlášť masakr, budíček je ve tři ráno, odjíždíme na Abu Simbel. Autobus nás nejdříve odveze na seřadiště, odkud v koloně jedeme dále na jih, skoro až na hranice se Súdánem. Cestou pospáváme, jenom někteří nejmenovaní čekají na východ slunce.

Autobusy nás spolu s ostatními vysypou u obrovského chrámu vytesaného do skály. Je to chrám Ramsese II. zasvěcený Re-Harachtejovi, Amonovi a Ptahovi. Původně byl o cca 60 metrů níž, ale zatopila by jej Asuánská přehrada, tak byl i s kusem skály rozřezán a přesunut. Tomuto inženýrskému zázraku je tu věnována výstava. My obdivujeme 20 m vysoké sochy a stojíme frontu na prohlídku vnitřku – je tu opravdu hodně lidí a uvnitř je celkem těsno. Další fronta nás čeká u chrámu bohyně Hátor a královny Nefertari. Na všechno tu je ale dost času a nikam nespěcháme.

Cestou zpátky nás paní průvodkyně upozorňuje na fatu morganu – vrstva vzduchu funguje jako zrcadlo a odráží obraz kopců podobně jako vodní hladina.

Na lodi na nás čeká pro změnu ručníkový štír. Po jídle jedeme do asuánského žulového lomu, kde je i nedokončený obelisk, a pak do chrámu Fílé (Philae). Toto je poslední staroegyptská památka na cestě - přesně v okamžiku, kdy už mám hromad kamení celkem dost, egyptské bohy znám nazpaměť a hieroglyfy čtu jako rodilý egypťan (no, skoro :-) ). Tento chrám je ozvláštněn tím, že je na ostrově, kam byl přemístěn při stavbě přehrady. Dostáváme se tam malou loďkou. Uvnitř klasika – pylon, reliéfy, houfy vrabčáků a všude turisti. Pro zpestření tu mají uvnitř pohanského chrámu i malou křesťanskou svatyni a opodál tzv. Trajánův kiosek (tzn. chrám bez střechy). Kolem samá voda a vypadá to tu opravdu hezky.

V programu následuje „romantická projížďka felukou“. Feluka (aka Vlaštovka nilu) je loďka s vysokou plachtou, a slouží jako místní tradiční přibližovadlo. Kapitán nás cca 30 minut vozí po Nilu, paní průvodkyně nám ukazuje hotel Old Cataract, kde Agatha Christie psala Smrt na Nilu a kameny, podle kterých dostal název ostrov Elefantina. Nakonec kapitán odhaluje přikrytý obchůdek s kostěnými hřebeny (prý z velblouda) a korálky. Romantika jak prase. :-) Kupodivu ani tady neunikneme před somrujícími dětmi, tyto se za námi vydaly v neckách.

Na večeři nás čeká překvapení, posádka se s námi loučí dortem a tradičním nubijským zpěvem a tancem. V kajutě na nás vybafne ručníkový opičák. Po večeři se jdeme ještě projít na místní bazaar a kupujeme suvenýry.