Egypt 2007 - 25.3. Údolí králů a královen |
|
Strana 7 z 12
25.3. (ne) Údolí králů a královen, chrám Hatšepsut a plavba do EsnyKolem páté ráno vstáváme, snídáme a busem jedeme na druhý břeh řeky do Údolí králů, abychom tam byli než přijedou davy lidí. Povedlo se, tak brzo tu nikoho nečekali a jsme tu úplně první. Každý den se tu z cca 18 přístupných hrobek otevřou čtyři pro veřejnost a na jeden lístek můžeme do tří z nich. Ostatní jsou zavřené, aby se stihly vzpamatovat od minulého otevření a neničily se malby na stěnách. Paní průvodkyně zevrubně popíše, které jsou otevřené a zhruba kde co je, prohlédnout si je ale musíme sami – vevnitř není výklad možný, zdržoval by ostatní výpravy. Nás zdatnější (tzn. v předdůchodovém věku) posílá až na konec údolí, kde je dnes otevřená historicky nejstarší hrobka faraona Tuthmose III., do které vede několik příkrých schodišť a schází se tam po žebříku. Jako všude jinde tu jsou dvě malé místnosti, ve kterých kdysi dávno byly poklady a sarkofág, dnes tu zbyly jen obrazy na stěnách. Konkrétně v této hrobce jsou unikátní červeno-černo-bílé malby se zvláštně hubenými postavami. Vše je za sklem, aby snad turisty nenapadlo na zdi sahat - připadám si trochu jako v akváriu. Bazi doplňuje: Když jsme dorazili do údolí, bylo tam dost chladno, celé se choulilo ještě ve stínu. V hrobce se ale udržoval teplý a lehce zatuchlý vzduch, který místní strážci rozháněli dvěma stojacími ventilátory. Ta Tuthmosova hrobka opravdu byla ojedinělá svou vnitřní výzdobou, protože vznikla v době, kdy ještě Egypťané neuměli míchat žlutou barvu a měli celkově jednodušší výtvarný projev. Navštěvujeme ještě hrobky Ramsese III. a Ramsese IV., které už jsou krásně barevné. Postupně se údolí zaplňuje turisty (i když je pořád ještě brzy ráno) a už se začínají dělat fronty. Následuje zastávka u alabastrové dílny. Podobně jako papyrový institut to je potěmkinova vesnice pro turisty. Hned jak zastaví autobus, začnou místní „dělníci“ před obchodem předstírat práci. My se cpeme dovnitř, do prostorného obchodu, kde nám majitel ve spolupráci s paní průvodkyní ukazuje, jak se pozná správný alabastr, jaké jsou různé druhy, jak se pozná rozbitá a slepená nádoba apod. Následně se přesunuje k pokladně a jeho pomocníci se vrhají na nás a vnucují nám všemožné sošky a nádoby. Před obchodem ješte „dělníci“ somrují bakšiš (stačí i bonbón) za větší úlomky nezpracovaného alabastru.
Přesunujeme se o údolí vedle, k zádušnímu chrámu královny Hatšepsut, jediné panovnice mezi faraóny. Právě na zdejší terase bylo v roce 1997 islamisty zastřeleno 58 turistů, od té doby jsou všechny turistické pamětihodnosti hlídané policií. Jinak je to působivý chrám, částečně vytesaný do skály, opět se sochami a barevnými freskami na stěnách. Pro unavené turisty tu mezi parkovištěm a chrámem pendluje vláček tuf-tuf tažený vysokozdvižným vozíkem vláček. :-)
Popojíždíme do Údolí královen, kde podobně jako v Údolí králů každý den otevírají nějaké ty hrobky pro veřejnost. Jsou o poznání menší, ale zdají se mi útulnější a hlavně tu není tolik lidí... Cestou zpátky na loď zastavujeme ještě u Memnónových kolosů, někdejší součásti obrovského chrámového komplexu (prý většího než v Karnaku) a vracíme se na loď, kde čeká oběd. V kajutě nás vítá dvojice ručníkových labutí. Odpoledne se kolona lodí konečně rozjíždí a jako na šňůrce spolu s dalšími plujeme proti proudu do Esny. Místní říční policie pevně určuje čas i pořadí, ve kterém se jede, aby se ty spousty lodí někde nesrazily a míjely se s protijedoucímí na místech, kde je Nil dost široký i hluboký. My máme po náročném programu konečně klid a jen se válíme na horní palubě a koukáme na břeh. Po doplutí do Esny loď čeká ve frontě na zdymadlo, čehož využívají místní obchodníci a na pramicích prodávají zboží. Jeden vždy vesluje, udržuje loďku v proudu a druhý huláká nahoru na hodní palubu a ukazuje nejrůznější textil. Pokud někdo projeví zájem, hodí hadřík v igelitovém pytli na palubu, zájemce si jej vyzkouší a buď hodí zpátky peníze, nebo výrobek. Samozřejmě občas prodavač nedohodí, a tak se všelijak mezi sebou motají a loví igeliťáky v Nilu. :-)
|
