Egypt 2007 - 24.3. Chrámy v Karnaku a Luxoru

24.3. (so) Královna Nilu, chrámy v Karnaku a Luxoru

Na nádraží na nás už čeká místní průvodce a nastupujeme do pohodlného autobusu, který nás veze celkem daleko za město na loď. Naším domovem pro příštích pár dní se stává La Reine du Nile, Královna Nilu. Subjektivně působí skromnějším dojmem, než lodě okolo (hlavně máme menší bazén :-) ), ale i tak tu je dostatek luxusu, co si místní v životě nebudou moci dovolit. My fasujeme kajutu na nejnižší obytné palubě, okénka máme těsně nad čarou ponoru. Dopoledne máme volno na prohlídku lodě a odpočinek po cestě. Na oběd je o něco lepší evropsko-egyptská kuchyně, je výběr ze dvou-tří jídel (dá se i míchat), akorát pití není v ceně. Můžeme si koupit láhev vody (tuším cca 10 EGP) k obědu a dopít ji k večeři. S námi pluje ještě výprava z Indie, s kterou se střídáme v jídelně. Přivezli si vlastní jídlo i kuchaře, strašně dobře to voní, ale na ochutnání nás nepustí. :-(

Po jídle odjíždíme autobusem do Karnaku. Karnak je pravděpodobně největší zachovalý chrámový komplex, stavěl se přes tisíc let. Každý faraon se chtěl blýsknout a přistavil něco, čím by zastínil předchůdce. Leží na předměstí Luxoru; za starého Egypta vedla mezi Luxorem a Karnakem cesta hustě lemovaná sfingami. Dnes zbylo pár kousků, jak před Karnakem, tak před chrámem v Luxoru.

Už samotný vstup je monumentální – procházíme obrovským (a nedokončeným) pylonem do nádvoří Amonova chrámu. Druhým pylonem se dostáváme do ohromného Velkého hypostylu z 134 mohutných, až 21m vysokých sloupů. Paní průvodkyně opět všechno podrobně vysvětluje, „čte“ některé hieroglyfy, na zídce o kousek dál vysvětluje egyptské počty, popisuje stavbu obelisku, jeho dopravu sem, proč je skoro až pod špičku obložený, popisuje postavy bohů na reliéfech... Nakonec nám dává rozchod a my si můžeme celý komplex (100 hektarů!) prohlédnout sami. Necháváme se vyfotit před faraonem (který to vlastně byl?), proběhneme až ke středu komplexu a zpět – je to tu opravdu veliké a času je málo, na zevrubné projití by byl třeba alespoň den. Na druhou stranu, je to to tu takové jednotvárné – samé sutiny, reliéfy na stěnách obklopené hieroglyfy, sem tam socha faraona a obelisk, občas palma (a stín!) a hlavně spousty prachu, písku a turistů.

Autobus nás veze zpět do Luxoru, kde má být podle programu prohlídka nočního chrámu. Je světlo jako v poledne, slunko ještě celkem vysoko nad obzorem, ale než nám paní průvodkyně všechno ukáže, "přečte" pár hieroglyfů a povypráví o životě v chrámu, tak se rychle šeří a rozsvěcují se světla. Šero milosrdně skrývá detaily zchátralých staveb a celý chrám dostává úplně jiný nádech – ze tmy vystupují ozářené sochy panovníků v nadživotní velikosti, reliéfy hieroglyfů jsou v šikmém světle výraznější a nad tím vším svítí srpek arabského měsíce. Teď ještě vyházet ty davy turistů a bylo by to tu opravdu fajn. :-)

Nakonec ještě jdeme na místní bazaar nakoupit vodu a sušený ibišek, paní průvodkyně nám vyhádá velkoodběr za rozumnou cenu. Následuje večeře na lodi a jdeme brzy spát, ráno nás čeká hodně časný budíček.