Egypt 2007 - 22.3. Pyramidy v Gíze a Egyptské muzeum

22.3. (čt) Pyramidy v Gíze a Egyptské muzeum

Po příjemné noci jsme ráno vstávali už v sedm a po výborné snídani nás autobus vyvezl k pyramidám v Gíze. Tady jsme se poprvé setkali s velkolepou historií starobylé egyptské kultury i s nuznou neodbytností místních "obchodníků", kteří se snaží z důvěřivých turistů vymámit peníze na obživu poněkud nevybíravými způsoby.

Prohlédli jsme si pyramidy ze všech stran, vyfotili se ze všech úhlů s Chufevovou, Rachefovou (Cheopsovou) i Menkaurovou pyramidou, a taky s velbloudem. I Čížkovi jsme pořídili parádní památeční foto. Jen dovnitř velké Cheopsovy pyramidy jsme nenakoukli. Vyhlédli jsme ale na panorama města, se všemi těmi střechami plnými satelitních antén a haraburdí. Egypťané totiž nemají půdy (kdo by taky stavěl šikmou střechu v zemi, kde téměř neprší?), i tak ale používají svoje rovné střechy jako skladiště, podobně jako my naše půdy. A když se rodina trochu rozroste, prostě přistaví na střeše další patro.

Davy zahraničních zájezdů a evidentně i tuzemských školních výletů se pak náš autobus prodral dolů k úpatí kopce, kde jsme si prošli Chufevovým údolním chrámem po čtyři tisíce staré onyxové podlaze ke Sfinze. Následovalo další množství fotek a nákup pohlednic i pitné vody na parkovišti.

Honza doplňuje: paní průvodkyně nám všude, kde to bylo možné, usmlouvala velkoodběr vody – za 2 lahve (dohromady 3l) jsme platívali cca 5EGP a nakupoval skoro celý autobus. Oficiálně jsme na loď a do hotelu vodu brát nesměli, ale nikdo to naštěstí nekontroloval. Párkrát nám i dohodila dítě s pohlednicemi a suvenýry s "množstevní slevou" (a hlavně pevnými cenami, takže se nemusíte půl dne hádat o pár liber). Sice mám pocit, že dítě nebylo zrovna nejlevnější, ale za ušetřený čas to stálo.

Příští zastávkou byl tzv. "Papyrus Institute", tedy výrobna papyru, kde nám ukázali, jak se papyrus vyrábí, jak se maluje a taky staroegyptskou hieroglyfickou abecedu. Celý zájezd si tu nakoupili spoustu suvenýrů. I my. :-) Nechali jsme si napsat svá jména v hieroglyfech.

Odpoledne náš autobus zastavil na náměstí Tahrir - centrálním náměstí, jakémsi káhirském Svoboďáku, nebo spíš Mendláku, protože náměstí je zároveň velmi rušnou křižovatkou. Centrem našeho zájmu se stala červená budova Egyptského muzea, ohrazená zdobeným plotem a hlavně silnými hlídkami turistické policie.

Honza doplňuje: ty hlídky byly opravdu silné, tady jsem měl opravdu pocit, že k něčemu jsou.

Uvnitř bylo celkem dost lidí a paní průvodkyně nás doslova prohnala přes všechny možné zajímavé památky. Po výkladu nám dala rozchod a my si mohli všechno v klidu prohlédnout. Nejlepší byly samozřejmě poklady z hrobky krále Tutanchamona, s jeho zlatým sarkofágem (110 kg čistého zlata!) a posmrtnou maskou („jenom“ 10 kg).

Až jsme si věšechnno prohlédli, už opravdu utahaní jsme se autousem vrátili do Novotelu, kde nás čekala opět skvělá večeře.